Bloomova taxonomie je klasifikační systém, který byl poprvé představen v roce 1956 Benjaminem Bloomem a jeho spolupracovníky jako nástroj pro podporu výuky a zlepšení pedagogických postupů. Tento systém se zaměřuje na kategorizaci vzdělávacích cílů a poskytuje strukturovaný rámec, který učitelům pomáhá vytvářet efektivní studijní plány a hodnotit studenty. Bloomova taxonomie je rozdělena do šesti hlavních kategorií, které představují různé úrovně kognitivní výkonnosti: znalost, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a hodnocení. Tyto úrovně jsou často znázorňovány jako pyramida, kde každá vyšší úroveň vyžaduje zvládnutí předchozích úrovní.
První úroveň, znalost, zahrnuje schopnost zapamatovat si a reprodukovat základní fakta a pojmy. Druhá úroveň, porozumění, je o schopnosti vysvětlit a interpretovat tyto informace. Třetí úroveň, aplikace, se zaměřuje na použití získaných znalostí v konkrétních situacích. Čtvrtá úroveň, analýza, zahrnuje rozklad informací na jednotlivé části a pochopení jejich vzájemných vztahů. Pátá úroveň, syntéza, spočívá ve schopnosti kombinovat různé prvky a vytvářet nové souvislosti nebo řešení. Nejvyšší úroveň, hodnocení, zahrnuje schopnost kriticky posuzovat a vyvozovat závěry na základě stanovených kritérií.
V roce 2001 byla původní Bloomova taxonomie revidována Andersonem a Krathwohlem, aby lépe reflektovala současné pedagogické přístupy. V této aktualizované verzi byly názvy jednotlivých úrovní změněny na akční slovesa: pamatovat, porozumět, aplikovat, analyzovat, hodnotit a vytvářet. Kromě toho byla přidána dimenze kognitivních procesů, která umožňuje hlubší analýzu a lepší porozumění různým aspektům učení. Bloomova taxonomie, ať už v původní nebo revidované podobě, zůstává základním nástrojem pro učitele a pedagogy, kteří chtějí efektivně strukturovat výuku a podporovat hluboké a trvalé učení svých studentů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)