Bloomova taxonomie je klasifikační systém, který byl vyvinut v roce 1956 Benjaminem Bloomem a jeho spolupracovníky. Cílem této taxonomie je poskytnout strukturovaný přístup k výuce a hodnocení vzdělávacích cílů. Bloomova taxonomie je rozdělena do šesti základních kategorií znalostí: vědění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a hodnocení. Tyto úrovně jsou uspořádány hierarchicky, což znamená, že zvládnutí nižších úrovní je základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí vyšších úrovní. Taxonomie byla navržena tak, aby pomohla učitelům formulovat cíle výuky, vytvářet efektivní učební plány a posuzovat dosažené výsledky studentů.
První úroveň Bloomovy taxonomie, vědění, se zaměřuje na schopnost studentů vybavit si základní informace a fakta. Patří sem například zapamatování definic, dat nebo základních pojmů. Druhá úroveň, porozumění, předpokládá, že studenti jsou schopni vysvětlit získané informace vlastními slovy a pochopit jejich význam v kontextu. Třetí úroveň, aplikace, vyžaduje, aby studenti dokázali použít získané znalosti v konkrétních situacích nebo k řešení problémů. Tyto tři úrovně tvoří základní stavební kameny pro pokročilejší formy myšlení, které jsou vyjádřeny ve vyšších úrovních Bloomovy taxonomie.
Vyšší úrovně zahrnují analýzu, syntézu a hodnocení. Analýza je schopnost rozložit informace na jednotlivé části a pochopit jejich vztahy nebo strukturu. Syntéza se zaměřuje na schopnost vzít různé prvky a spojit je do nového celku, což vyžaduje kreativitu a inovativní myšlení. Poslední úroveň, hodnocení, vyžaduje kritické myšlení a schopnost posoudit hodnotu či efektivitu informací nebo metod. Bloomova taxonomie se stala jedním z nejvlivnějších nástrojů v oblasti vzdělávání, protože pomáhá vzdělavatelům rozvíjet komplexní a efektivní pedagogické strategie, které podporují hloubkové učení a rozvoj kritických myšlenkových dovedností studentů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)