Právě jeden měsíc uplynul od chvíle, kdy vůdce ozbrojeného křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že tato skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý a izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tehdy prohlásil, že Izrael je ve válce. Bilance po měsíci zní: Na 1400 Izraelců bylo zabito, přes dvě stovky rukojmí drží Hamás v jím ovládaném Pásmu Gazy, kde přibývá obětí mezi civilisty. Proti tomuto území totiž izraelské síly nedávno zahájily rozsáhlou odvetnou operaci s cílem zničit Hamás a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout.
Izrael si v úterý minutou ticha připomněl měsíc od útoku Hamásu ze 7. října. Připomínkové akce se v celé zemi uskuteční také odpoledne. Podle vyjádření řady politiků a zástupců židovských komunit ve světě byl 7. říjen 2023 nejhorším útokem na Židy od roku 1945.
Útok z počátku října si Izraelci připomněli minutou ticha v 11 hodin místního času (10:00 SEČ). Na minutu se tak zastavil chod úřadů i výuka ve školách. Mnozí pak zazpívali i izraelskou hymnu. Vlajky jsou na veřejných budovách na půl žerdi. Již v noci se u Zdi nářků v Jeruzalémě uskutečnila ceremonie, při které účastníci zapálili svíčky za oběti útoku. Veřejná shromáždění ke dni smutku se podle tisku odehrají v izraelských městech odpoledne a největší připomínková akce se očekává večer v Tel Avivu.
Šokující útok
„Tohle je den největší bitvy, která ukončí poslední okupaci na zemi,“ uvedl v sobotu 7. října Díf, který veřejně vystupuje jen zřídka. Na Izrael podle něj mířilo pět tisíc raket. Mnohem horší však byl průnik palestinských ozbrojenců.
Díf podle agentury AP o událostech hovořil jako o „operaci bouře al-Aksá“, což je odkaz na název mešity na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Útok byl podle něj odvetou za izraelské „znesvěcování“ mešity. „Rozhodli jsme se, že co je moc, to je příliš,“ uvedl muž, který přežil několik izraelských pokusů o atentát.
Média označují útok za překvapivý, což tehdy potvrdil i blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Je překvapivý v tom, že mu nepředcházela taková ta postupná zahřívající se eskalace, která předcházela některým předchozím konfrontacím. Navíc to bylo načasované na padesáté výročí jomkipurské války, která byla také překvapivým útokem Arabů na židovský stát, a zároveň to bylo načasováno na sváteční ráno. Je šabat, do toho ještě končí svátky Sukot a začíná svátek Simchat Tóra,“ uvedl tehdy Borek.
„To není nic menšího než zahájení války ze strany palestinských teroristů,“ dodal před měsícem bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. „Není to to, co jsme viděli v posledních letech, nějaké výbuchy násilí, toto je systematická kampaň, na kterou se Hamás evidentně dlouhou dobu připravoval.“
Žádné zprávy o osudu rukojmí
„Boje stále pokračují. Izrael útočí na cíle v Pásmu Gazy, Hamás stále pálí rakety na území Izraele a po nějakém příměří, klidu zbraní není ani stopy. Podmínkou Izraele pro klid zbraní je to, aby Hamás propustil držená rukojmí,“ řekl v úterý ráno z Tel Avivu zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Informoval právě z místa, na němž si lidé připomínali své blízké držené Hamásem v Pásmu Gazy.
Černohorský uvedl, že podle všeho je Egypt, už tradičně, zprostředkovatelem jednání o osudu rukojmí. Dodal, že v této roli může působit i Katar, který je podpůrcem Hamásu. Hovoří se o eventuálním přerušení bojů či posílení humanitárních dodávek. „Z veřejné známých informací však vyplývá, že tato jednání zatím žádné plody nenesou,“ dodal. Připomenul, že Hamás zatím propustil dvě rukojmí a jednu vojačku osvobodily izraelské síly.
Zpravodaj ČT hovořil rovněž o tom, že šíře útoku Hamásu byla ve své brutalitě bezprecedentní a bezprecedentně silná a tvrdá je nyní i vojenská odveta Izraele. Bombarduje a ostřeluje velká území Pásma Gazy.
Americké odstrašování
Do oblasti Blízkého východu v těchto dnech také připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio. Oznámilo to samo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Izraelská armáda uvítala nasazení americké jaderné ponorky v regionu, které je podle agentury Reuters všeobecně považováno za snahu Washingtonu zabránit rozšíření války v Pásmu Gazy na další fronty.
Identitu ponorky velitelství neupřesnilo a není jasné, zda jde o jednu ze čtyř ponorek schopných nést střely Tomahawk, nebo jedna ze 14 ponorek nesoucích balistické střely Trident-II. Jde však o významné navýšení americké odstrašující síly v regionu a schopnosti zaútočit, pokud to bude nezbytné, poznamenal k tomu izraelský deník The Jerusalem Post.
Po útoku Hamásu ze 7. října Washington vyslal do oblasti dvě námořní skupiny s letadlovými loděmi. Kromě toho uvedl do pohotovosti dva tisíce vojáků a avizoval vyslání dodatečných stovek vojáků do regionu.
Také zpravodaj Černohorský to přisuzuje snaze Spojených států zabránit tomu, aby se konflikt ještě rozšířil na další země. Připomenul dění na izralsko-libanonské hranici, kde ozbrojenci Hamásu a libanonského teroristického hnutí Hizballáh ostřeluji izraelské území a Izrael pak ostřeluje území Libanonu. Na Západním břehu Jordánu pak eskaluje násilí, když izralští osadníci stupňují útoky na arabské obyvatele.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy