Lékaři v nemocnicích zahájili v pátek protest a přestali sloužit dobrovolné přesčasy. Některá zařízení proto musela odložit plánovanou péči, jiná fungují prakticky bez omezení. Zástupci lékařů se ve čtvrtek dohodli s premiérem Petrem Fialou (ODS) na růstu mezd a platů. Pro příští rok jim nabídl téměř deset miliard korun. Protest ale lékaři chtějí odvolat až po podpisu dohody.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze vypověděla přesčasy čtvrtina lékařů. Omezená je plánovaná péče, podle mluvčí Marie Heřmánkové se to ale dotkne jen desítek případů. „Měla jsem možnost mluvit s řadou pacientů na oční klinice, nikdo z nich neměl problém s objednáním a ošetřením. Řada z nich sem dochází na pravidelné oční aplikace, které se musí provádět jednou za tři, čtyři měsíce, tak spíš vyjádřili obavu, jak to bude v dalším období,“ popsala situaci redaktorka ČT Alžběta Kvitová.
Lékaři zahájili protest, i když je dohoda o růstu platů a mezd na stole. „Zatím rozhodně neplánuji odvolávat výpověď z přesčasové práce. V tuto chvíli zatím není domluveno vůbec nic. Je jakýsi ústní příslib pana premiéra,“ poznamenal Martin Mareš, lékař z II. interní kliniky gastroenterologické Fakultní nemocnice Olomouc.
Dodatek k úhradové vyhlášce
Premiér Petr Fiala ve čtvrtek lékařům slíbil 9,8 miliardy korun na odměňování, má jít o dodatek k úhradové vyhlášce a tím pádem závazný pro všechny nemocnice, řízené státem i krajem nebo soukromé.
Podle bývalého ministra zdravotnictví a předsedy představenstva Bohumínské městské nemocnice Svatopluka Němečka (SOCDEM) ale není takové řešení proveditelné. „V průběhu příštího týdne narazíme na to, že z hlediska právního státu to není možné udělat,“ poznamenal. „V tuto chvíli nevím, co to pro nás jako pro nemocnici stran závazků a změn, které bude nutné přijmout, znamená,“ poznamenal ředitel nemocnice Kyjov Jiří Vyhnal.
Lékaři také žádali změnu systému postgraduálního vzdělání a také úpravu počtu přesčasových hodin. Novelu zákoníku práce ve čtvrtek ve zrychleném řízení schválila sněmovna, v lednu by měla platit.
V Nemocnici Kyjov protesty ohlásilo šedesát devět lékařů, zařízení v tuto chvíli funguje téměř bez omezení. „Ambulance jsou oproti původnímu plánu otevřené. Nemocnice dokonce zve zpět některé pacienty, kterým před několika dny či týdny rušila plánované operace. Situace je to ale křehká. Z těch devětašedesáti lékařů, kteří vypověděli přesčasy, výpověď stáhl jen jeden. Ostatní ji ponechávají pozdrženou a jsou připraveni, pokud k té dohodě příští týden nedojde nebo podmínky nebudou přijatelné, dál pokračovat v protestu,“ řekla redaktorka Barbora Telferová.
V jihlavské nemocnici vypovědělo přesčasy sto lékařů, je to nejvíc ze všech krajských nemocnic na Vysočine. Neodkladná péče je ale zajištěna. „Ředitel nemocnice Lukáš Velev nám řekl, že aby bylo vše dobře zajištěno, i on večer nastoupí do služby,“ popsala situaci redaktorka ČT Blanka Poulová. Zavřené jsou některé ambulance, například chirurgická a neurologická. Sestra je ale schopna poslat e-recept.
V havlíčkobrodské nemocnici je uzavřená endokrinologická ambulance. „Kraj situaci sleduje a hejtman Vítězslav Schrek (ODS) nám řekl, že kdyby se situace vyhrotila, nastavil by krizový scénář,“ dodala Poulová.
Část lékařů výpověď z přesčasů stáhla
V Nemocnici Kolín vypovědělo přesčasy čtyřicet procent sloužících lékařů. „Osm lékařů už včera večer výpovědi z přesčasů stáhlo a s vedením nemocnice se dohodli, že pomohou zajistit chod oddělení, ale protest budou dál podporovat. Některá oddělení fungují v omezeném režimu,“ popsala situaci redaktorka ČT Natálie Lošková.
Například ve Fakultní nemocnici Ostrava se k protestu připojila asi třetina lékařů. „K dnešnímu dopoledni vzalo zpět odmítnutí přesčasové práce 12 z nich. Uvidíme, jaký bude další vývoj a jaký počet to bude příští týden. Tomu pak přizpůsobíme úpravu nastaveného režimu,“ řekla mluvčí nemocnice Petra Petlachová.
Žádný lékař nevypověděl přesčasy například jihomoravským záchranářům. Jejich mluvčí Michaela Bothová uvedla, že přednemocniční neodkladnou péči poskytují i nadále ve standardním režimu. V případě výrazného navýšení telefonátů na tísňovou linku jsou prioritní pacienti v akutním ohrožení života, přičemž převzetí péče garantovala všechna jihomoravská zdravotnická zařízení. Záchranka je také připravená počet výjezdových prostředků podle vývoje situace zvýšit.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy