Tlak na východní hranici Polska roste. Za poslední měsíce se ji pokusilo zdolat na dvacet tisíc lidí, což je o pětinu víc než za celý loňský rok. Většinou míří do Německa. Berlín už na pět set migrantů deportoval zpátky do Polska, celkem chce v první fázi vrátit asi tři tisíce lidí. Zároveň tlačí na Varšavu, aby nelegální migraci zastavila.
Prales kolem polsko-běloruské hranice neustále pročesávají ozbrojené hlídky. Oblast střeží bezpečnostní kamery, ve vzduchu patrolují vrtulníky. Už dva roky sem režim diktátora Alexandra Lukašenka cíleně přiváží lidi prchající před válkou, diktaturou či bídou.
Polská vláda nechala na hranici postavit pět a půl metru vysoký plot s žiletkovým drátem. Stráží ho na 15 tisíc příslušníků bezpečnostních sil. I přesto migranti bariéru zdolávají. Plot podhrabou, přelezou nebo jim v něm Bělorusové vystřihají otvor.
V oblasti pracují neziskové organizace. Nacházejí zde vyčerpané a podchlazené lidi. „Nejsou tady místa, kde se napít. Často proto pijí vodu z louží a otráví se,“ popisuje jedna z dobrovolnic Urszula Wolframová.
Podává také svědectví o chování polských hlídek vůči migrantům. „Dostávají od nich příkazy se svléknout do naha nebo spodního prádla, jsou bití, kopaní, zasaženi elektrickým proudem, ničí jim telefony,“ říká aktivistka.
Pohraniční stráž ale taková obvinění odmítá. „Sami riskují své životy, když volí cestu nepřístupným terénem. Každá osoba, která nelegálně překročí hranici a natrefí na pohraničníky, dostane lékařskou pomoc,“ ujišťuje mluvčí pohraniční stráže Katarzyna Zdanowiczová.
Přes Polsko do západní Evropy
Hlavním cílem běženců je Německo. Polsko je jen tranzitní zemí, kterou uprchlíci používají stále častěji. V první půlce letošního roku jich německá policie zadržela více než dvanáct tisíc, dvakrát více než loni.
Mezi nimi byl Nazar, šestadvacetiletý Iráčan, který dnes žije v Berlíně. Přes německou hranici se dostal letos na jaře, po osmnácti měsících v polském detenčním centru. „Když mě kvůli mému psychickému stavu propustili, udělali ze mě bezdomovce. Poslali mě na ulici,“ popisuje.
Pokračoval na západ, kde teď čeká na rozhodnutí německých úřadů, která země bude jeho žádost o azyl zpracovávat. Doufá, že to bude Německo. „Tady si mohu vybrat svou budoucnost. Pokud budu studovat, vyberu si práci nebo zaměstnání. Svou budoucnost si mohu vytvářet sám,“ vypočítává výhody života na Západě.
A zatímco běloruský diktátor stupňuje svůj tlak na východní křídlo NATO, osudy migrantů, které k tomu zneužívá, končí často tragicky. V polských lesích se už našla těla pěti desítek lidí.
Situace na hranici jako předvolební téma
Dění na východní hranici se výrazně propisuje i do politické situace v Polsku, kde jsou na 15. října vypsány volby. „Jsou to zásadní věci, které se v posledních týdnech před volbami v polské politice intenzivně řeší – jak má vypadat ostraha a režim na hranici s Běloruskem,“ potvrzuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
„Migraci si vzala jako jedno ze svých hlavních témat současná konzervativní vláda. Cíleně militarizuje pohraničí, aby ukázala voličům i v jiných částech Polska, že se o problém postará a hranici zabezpečí před těmito hybridními hrozbami ze strany běloruského režimu,“ dodal zpravodaj s tím, že vedle migrace je problémem také hrozba wagnerovců, kteří nyní přebývají v Bělorusku, nebo cvičení pravidelné běloruské armády v blízkosti hranice s Polskem.
Zatímco migrace je problémem faktickým, wagnerovci a běloruští vojáci zůstavají zatím hrozbou jen na rétorické úrovni.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy