Nákup bojových vozidel pěchoty může stát až jednasedmdesát miliard korun. Podle resortu obrany jde o maximální částku, která zahrnuje i rizika, jako je inflace či vývoj kurzu koruny. A je to o jedenáct miliard víc, než činí smluvní cena. Kritizuje to sněmovní opozice, informace podle ní dosud chyběla.
Švédská bojová vozidla pěchoty CV90 nahradí 35 let stará, stále používaná BVP-2 sovětské provenience, která ale už nestačí. Třeba kvůli slabé ochraně posádky.
Nákup nových obrněnců má stát podle dříve oznámené dohody 60 miliard. Opozice ale teď upozorňuje na návrh resortního rozpočtu – a že to může být až jednasedmdesát miliard. Podle ministerstva jde o odhad nákladů na inflaci nebo kurzová rizika.
„To je částka, která je tam jako rezerva. Protože se chceme chovat jako dobří hospodáři, tak si rezervu necháváme. Ale neznamená to, že to musí být vyčerpáno celé,“ uklidňuje první náměstek ministryně obrany Jany Černochové (ODS) František Šulc.
Opozici vadila i výbava obrněnců
„Proč to není u dalších položek? Viděli jsme to v té prezentaci jenom u jedné. Čím víc půjdeme a budeme to atomizovat, tím víc bude přibývat otázek,“ je přesvědčený předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).
Kontraktem se zabývala sněmovna i při nedávném jednání o nedůvěře vládě. Kromě ceny vadila opozici také výbava vozidel. „Za pět miliard jste ta vozidla vykuchali, nemají specifikaci, kterou měla mít. Takže ohrožujete bezpečnost vojáků, pane ministře,“ uvedl před dvěma týdny v dolní komoře místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
„Jak si to vůbec představujete? Že tam sedíme a říkáme si: Ten radar ano, ten ne? A tenhle kulomet ano, a tenhle ne? Tu specifikaci bévépéček dělala armáda,“ reagoval na Růžičku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda schválila nákup obrněnců letos v květnu – skoro deset let po rozhodnutí resortu obrany, že je potřeba je pořídit. Kabinet přitom rovnou využil opce a místo 210 objednal BVP o šestatřicet víc. První má dostat armáda v roce 2026.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy