Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.
Ve vojenské výstroji a údajně v Africe natočil Prigožin video, v němž prohlásil, že wagnerovci tomuto kontinentu pomáhájí.
„Pracujeme v teplotách okolo padesáti stupňů a vše jde podle plánu. Jednotky wagnerovců provádí průzkumné akce a činí Rusko ještě větším na dalších kontinentech a Afriku ještě svobodnější,“ řekl Prigožin v příspěvku zveřejněném na sociální síti Telegram.
Velitel soukromé vojenské organizace tvrdí, že jeho skupina pomáhá nastolit spravedlnost v regionu a pátrá po nerostech. „Děláme ze života noční můru jednotkám ISIS (Islámský stát), al-Káida a dalším zločincům.“
Wagnerovci údajně rekrutují další bojovníky a podle Prigožina plní úkoly, v kterých slíbili, že uspějí. To zřejmě naráží na červencové setkání v Petrohradu, kde byl ruský oligarcha vyfotografován s poradcem prezidenta Středoafrické republiky Freddym Mapoukou.
Americké ministerstvo financí ovšem poukázalo na to, že wagnerovci v Africe z místních zdrojů profitují. Prigožinovy soukromé společnosti vydělaly na mnoha místech ve zlatých a diamantových dolech ve Středoafrické republice a Súdánu. Známé jsou i vazby na Niger a Libyi.
Wagnerovci za své působení v Africe čelí několika obviněním. OSN a francouzská vláda je viní ze spáchání válečných zločinů, Velká Británie podle BBC uvalila sankce na dva velitele operací Wagnerovy skupiny za mučení a zabíjení civilistů. Spojené státy americké zase tvrdí, že se wagnerovci v Africe obohacovali nezákonnými obchody se zlatem.
Wagnerovci a Redut
Mezitím, co Prigožin a jeho lidé posilují své zájmy v subsaharské Africe, se objevily zprávy o přesunu do jiné soukromé vojenské společnosti. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že velitelé wagnerovců přešli ke skupině Redut. Tato žoldácká organizace stále aktivně působí na Ukrajině.
Za pár dní ovšem reagoval ve své zprávě Institut pro studium války (ISW). „Naše zasvěcené zdroje označily tyto spekulace za sen, který si vysnilo ruské ministerstvo obrany,“ uvedl ISW. Prigožin se k prohlášení nevyjádřil, až do přesunu do Afriky se držel v ústraní.
Obrat ve společných vztazích by byl překvapivý. Podle ISW wagnerovci v dubnu výrazně kritizovali jednotky Redutu za počínání v bitvě o Bachmut.
Vztahy Wagnerovy skupiny s ruským ministerstvem obrany jsou navíc poměrně narušené. Prigožin během působení wagnerovců u Bachmutu opakovaně obvinil resort, že nedodal jeho skupině munici, a hlavní eskalací byla vzpoura v červnu.
Tažení Prigožinových vojáků na Moskvu s cílem svrhnout vojenské velení trvalo jen den. Prigožin poté na základě jednání postup zastavil. Wagnerovci se stáhli z ukrajinských bojišť a měli odejít do Běloruska.
Wagnerovci trénují běloruské vojáky
Mimo Afriku tak rozvíjí wagnerovci své další aktivity právě v Bělorusku. Tam velitelé žoldnéřské skupiny trénují místní vojáky.
Vojenské zazemí měli najít v nevyužívané základně Tseľ vzdálené devadesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města Minsku.
Zpozornily tak okolní státy kvůli obavám o bezpečnost. Polská vláda oznámila, že poslala deset tisíc vojáků na posílení své pohraniční stráže.
Na situaci reagovala také Litva. Tamní kabinet v pátek nechal zavřít dva přechody na hranici s Běloruskem. Tverečius a Šumskas, který se nachází pouze třicet kilometrů východně od Vilnisu. Další čtyři přechody zůstávají otevřené.
Podle údajů Litvy a Polska se v současné době v Bělorusku nachází asi čtyři tisíce wagnerovců. Úřady trojice zemí východního křídla NATO sousedících s Běloruskem podle ruskojazyčného webu stanice BBC už dříve varovaly, že v případě vážného incidentu se žoldnéři z Wagnerovy skupiny by Polsko, Litva a Lotyšsko mohly uzavřít své hranice s Běloruskem.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy