Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) teď není politická podpora. ODS to už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) vyšší spoluúčast odmítá jedenatřicet procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje šedesát devět procent Čechů.
Premiér na dotaz z publika odpověděl, že přímé platby od pacientů jsou stále politické tabu, protože pro to není většina. „Jsem z politické strany, která se pokusila tuto situaci před mnoha lety změnit a těžce za to zaplatila. Nebudeme dělat stejnou chybu ve chvíli, kdy pro to není společenská podpora,“ řekl Petr Fiala.
Podle něj je možné si individuálně myslet, že by to bylo pro udržitelnost systému veřejného zdravotnictví prospěšné. Může to být také součástí doporučení odborníků. „Ale čekat, že něco takového se v krátké době stane, by byla iluze,“ dodal.
Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by se ale diskuse vést měla. „Pokud to stále pro vládu a pro politické strany bude tabu, tak se obávám, že za to zaplatíme všichni,“ dodal.
Spoluúčast se projevuje v doplatcích za léky nebo u zubařů
Výdaje na zdravotní péči v Česku byly v roce 2021 podle nové publikace Českého statistického úřadu 579,6 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny prostřednictvím systému zdravotního pojištění zaplatily 71 procent (411,4 miliardy korun). Z veřejných rozpočtů šlo na zdravotní péči 89,5 miliardy korun, domácnosti zaplatily 73,8 miliardy korun a ze soukromých zdrojů, které například zahrnují dobrovolné platby na zdravotní péči neziskových organizací, to bylo pět miliard korun.
Spoluúčast pacientů se projevuje například v doplatcích na léky na recept nebo platbách za zdravotní pomůcky, které pojišťovny platí částečně. Hrazená pacientem je také významná část stomatologické péče.
Pro příští rok počítá systém veřejného zdravotního pojištění podle Fialy s výdaji téměř pět set miliard korun. Přispívají do něj zaměstnanci, zaměstnavatelé a stát platbami za takzvané státní pojištěnce. Jejich automatickou valorizaci Fiala označil za jeden z kroků vlády, které vedou ke stabilizaci systému.
Možnost připlatit si za lepší zdravotnictví dobrovolně podle průzkumu SZP zcela odmítá jedenatřicet procent lidí. Asi čtyřicet pět procent respondentů by souhlasilo jen s připlácením za služby zvyšující komfort, čtyřiadvacet procent i za vyšší kvalitu.
Mezi možnými příplatkovými službami by lidé byli nejvíce ochotní platit za vyšší pohodlí, například za jednolůžkový pokoj v nemocnici (čtyřiačtyřicet procent) nebo lepší základní pomůcky (třicet šest procent). Zhruba pětina by souhlasila s příplatkem za rychlejší ošetření a sedmnáct procent za možnost vyšetření v konkrétním zařízení nebo konkrétním lékařem.
Dobrovolné připojištění ke zdravotnímu pojištění
Současná vláda má možnost dobrovolného připojištění ke zdravotnímu pojištění v programovém prohlášení, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) loni v listopadu uvedl, že na něm bude pracovat. Přinést by podle něj mohlo k současným asi třem stům miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek odhaduje nižší výnos, zhruba jeden a půl až dvě procenta navíc.
Zdravotnické nadstandardy prosadila vláda Petra Nečase (ODS), od roku 2012 získali pacienti možnost legálně si připlatit za lepší péči. První seznam nadstandardů, vydaný ministerstvem zdravotnictví, obsahoval osmnáct položek. Mimo jiné některá nepovinná očkování, lehčí sádry či lepší nitrooční čočky. Nadstandardy a další prvky tehdejší zdravotnické reformy v červenci 2013 zrušil Ústavní soud.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy