Válek přišel na sjezd nespokojených lékařů. Dál se přeli o peníze i přesčasy

Většina nemocnic v Česku podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dává na platy 60 procent příjmů, některé jako následná péče, rehabilitační nebo psychiatrické až 80 procent. V západních zemích je to zhruba 50 procent. Řekl to na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně. Systém veřejného zdravotního pojištění má letos na zdravotní péči 458 miliard korun, dlouhodobě jde zhruba polovina do nemocnic.

„Za mnohem menší peníze dostávají pacienti dostupnost a kvalitu západních zemí. Děje se to na úkor lidí, kteří ve zdravotnictví pracují,“ podotkl Kubek. Výše základní mzdy je spolu se změnou zákoníku práce důvodem, proč část nemocničních lékařů od prosince podalo výpověď z dobrovolné přesčasové práce. Žádají, aby byla podle délky praxe 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy 65 až 130 tisíc korun.

Protestující lékaři chtějí změnu zákoníku práce na původní hodnotu 416 hodin přesčasů, od října byla zdvojnásobena na 832. Chtějí také umožnit 24hodinový pobyt lékaře na pracovišti, který současnému znění zákoníku práce odporuje. „Pokud budeme dodržovat zákoník práce, tak bude na českém trhu chybět 5000 lékařů,“ řekl v diskusi poslanec KDU-ČSL Tom Philipp. Pokud se objem přesčasů sníží na 416 hodin, tak se podle něj v současné situaci v květnu vyčerpají.

Meziročně by se podle vládních odhadů měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít téměř o 20 miliard více. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. Výslovně je to uvedeno v úhradové vyhlášce, kterou ministerstvo rozdělení peněz na příští rok řeší.

Tarifní tabulky

Podle Kubka to ale reálné dopady na platy konkrétních lidí mít nemusí, protože peníze nepůjdou do základních platů, ale do odměn. „Nic nedonutí zřizovatele té nemocnice, aby se to skutečně do platů a mezd promítlo. Není žádná jiná cesta než závazné tarifní tabulky,“ řekl. Platy podle tarifních tabulek mají pracovníci ve státních zařízeních, například ve fakultních nemocnicích. Dalšími zřizovateli jsou například kraje, města nebo jsou zařízení soukromá. „Ani navýšení tabulkových platů na ně nedopadne přímo,“ oponoval Válek. Později doplnil, že se nebrání diskusi o čemkoliv, záležet ale bude na rozhodnutí vlády.

Podle dřívějších vyjádření zdravotnických odborů se organizace, které vyplácejí smluvní mzdy, často jejich výši přizpůsobují. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních nemocnicích činila 104 652 korun, ovšem počet odpracovaných hodin byl výrazně vyšší než je běžné v jiných oborech. Celkem 42 procent tak z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80 331 korun.

Podle Válka je systémovým řešením samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který bude připravovat. „Nebudu slibovat něco, co je nereálné. Že během půl roku změníme systém, který 25 let funguje,“ řekl ministr. Podle nového viceprezidenta ČLK Jana Přády, který vede mladou sekci a také revoltu části lékařů proti přílišnému množství přesčasů, je ale potřeba právě proto, že změny jsou během na dlouhou trať, začít s nimi právě teď.

Novela zákona o zdravotním pojištění

Změny podle Válka musí mít čas se projevit. „Cokoliv změníme ve zdravotnictví, nebude-li to deset nebo 15 let takto fungovat, tak se situace nezlepší,“ řekl novinářům Válek. Zlepšení vidí v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, které ministerstvo připravuje.

Válka kromě zástupců komory kritizoval i poslanec Kamal Farhan (ANO), který je stínovým ministrem zdravotnictví. V nemocnicích pracuje 22 tisíc lékařů a 48 tisíc sester, pro každého by podle něj bylo možné přímo vyčlenit z těchto 6,8 miliardy nárůst 9500 korun měsíčně. Pokud by se započítali i další zaměstnanci ve zdravotnictví, šlo by podle Farhana o 110 tisíc lidí a nárůst o 5000 korun měsíčně. Válek ale dříve plošný nárůst odmítl, chce nechat volnou ruku managementům nemocnic.

S resortem zdravotnictví budou zástupci protestujících lékařů a zdravotnických odborů znovu jednat ve středu. Válek jim chce předložit několik krátkodobých řešení jejich požadavků. Jaká to budou, neupřesnil.

Read More 

​ 

Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *