Na Slovensku se konají volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodují o novém složení sněmovny. Předčasné volby nemají jasného favorita. Zatímco podle předvolebních průzkumů dlouhodobě vede strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během několika týdnů posílilo u voličů i hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Šanci má rovněž strana Hlas–SD někdejšího Ficova stranického kolegy Petera Pellegriniho. Hlasování skončí ve 22:00, výsledky by mohly být známé v noci na neděli.
Těsný souboj tří nejsilnějších volebních stran dokládají poslední předvolební průzkumy, které mohla slovenská média zveřejnit naposledy ve středu. V hlasování nicméně kandiduje celkem 25 stran a hnutí.
Podle sondáží by se do sněmovny mohlo dostat až devět formací. Preference hned několika z nich se pohybovaly kolem volebního prahu. Samostatně kandidující strany musejí ve volbách dostat alespoň pět procent hlasů, aby získaly křesla ve sněmovně. Hlavní volební boj nicméně proběhne mezi Smerem–SD a Progresívným Slovenskem, vyplývá z průzkumů.
„Pokud nastoupíte k vládě, tak se má Slovensko na co těšit. Nepřipravený, chaotický, bez jakýchkoliv řešení,“ prohlásil v předvolební debatě Fico na adresu Šimečky. Ten posléze odpověděl, že Smer–SD by Slovensko nasměroval na cestu rozkladu a izolace.
Předvolební kampaň plná střetů
V předvolební kampani, která na Slovensku vyvrcholila ve středu, se diskutovaly drahé energie, problémy ve zdravotnictví nebo školství. Politici se navíc nešetřili vzájemnými výpady. Zástupci Smeru–SD kritizovali nejen některé své politické soupeře, ale také úřednickou vládu, policii, média, nevládní organizace a slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou.
Vůči hlavě státu chce Smer po volbách navrhnout ve sněmovně podání obžaloby. Fico nařkl prezidentku, že v minulosti chtěla ovlivnit kauzu stíhání policejního prezidenta. Čaputová v reakci označila Ficovy výroky za lež a součást kampaně. Policie v současnosti vyšetřuje řadu kauz z doby dřívějšího vládnutí této strany a podle tisku již více než čtyři desítky stíhaných v těchto případech byly odsouzeny.
Západ, nebo Východ?
Evropská unie potom sleduje hlavně spor o další geopolitické směřování Slovenska. Fico totiž dříve opakovaně zpochybnil další vojenskou podporu Ukrajině, která bojuje s ruskou invazí. Stejný názor zastává i krajně pravicové hnutí Republika nebo nacionalistická Slovenská národní strana. Obě přitom mají také šanci na vstup do sněmovny.
O pokračování prozápadní orientace Slovenska má obavy i prezidentka Čaputová. „To, co je reálné, je jistý mentální odklon od Západu. Někteří političtí představitelé dokonce hovoří o tom, že všechno zlé přišlo odtamtud, zatímco vše dobré přišlo z Východu,“ podotkla.
Podobný názor má i dosluhující předseda vlády Ľudovít Ódor. „Náš mediální prostor je zaplavený ruskou propagandou a hybridními hrozbami. Musíme se rozhodnout, zda chceme pokračovat na Západě, nebo se máme stát hlásnou troubou Východu či Ruska,“ okomentoval dění.
Šimečkova strana odmítá spolupráci se Smer–SD
Europoslanec Šimečka, který je rovněž místopředsedou Evropského parlamentu, již dříve vyloučil povolební spolupráci svého hnutí Progresívne Slovensko se Smerem–SD. V kampani pak čelil výpadům právě od Ficovy konzervativní strany, která ho na katolickém Slovensku kritizovala například kvůli jeho vstřícnému postoji k LGBTQ+.
Strana někdejšího premiéra Pellegriniho Hlas–SD vznikla poté, co její lídr odešel z Ficovy strany, a po volební sobotě se může stát příslovečným jazýčkem na vahách koaličních jednání. Pellegrini, jenž se v kampani snažil vystupovat konsenzuálně, přitom zopakoval, že programově má jeho strana blíže ke Smeru–SD než ke hnutí Progresívne Slovensko.
K předčasným volbám na Slovensku přispěly hlavně spory Igora Matoviče OĽaNO a šéfa liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka, které loni vyústily v odchod SaS z vládní koalice. Kabinet tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera tak přišel o většinu v parlamentu. Ten pak vládě vyslovil nedůvěru. Poslanci se následně dohodli na vypsání nových voleb.
Letos v květnu pak Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem; v končícím volebním období sněmovny tak má Slovensko už třetí vládu. První kabinet od předchozích voleb, jehož předsedou byl Matovič, vydržel v úřadu jen asi rok.
Voliče z Česka odvezl na Slovensko speciální vlak
Stovky Slováků už dříve odjely z hlavního nádraží v Praze speciálním vlakem, aby mohly v sobotu hlasovat. „Volební průkaz mám na Slovensku, takže můžu volit kdekoliv. Neměla jsem ale ještě adresu, kam bych si mohla poslat obálku na volbu poštou. Proto jedu domů,“ popsala důvod své cesty studentka Eva Lovásová.
Dopravu financovaly čtyři neziskové organizace. Chtějí tak navýšit volební účast. Slovensko neumožňuje svým občanům v parlamentních volbách hlasovat na ambasádách v zahraničí. Zájemci o hlasování poštou z ciziny se museli registrovat nejpozději v první polovině letošního srpna.
Podle organizátorů více než polovinu cestujících tvořili studenti. „Myslíme si, že čím více lidí půjde volit, tím bude demokracie lepší, silnější a reprezentativnější. Vlak je součástí této kampaně,“ uvedla pořadatelka Dominika Hajdu z organizace Globsec.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy