Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu.
Podle předsedy volební komise Senátu souhlasilo se jmenování Simona ústavním soudcem 23 ze 73 hlasujících členů horní komory. Simon po hlasování poděkoval těm, kdo jej podpořili, za důvěru. „Děkuji i za tuto zkušenost,“ dodal.
Prezident Pavel přišel do Senátu podpořit nominaci Pavla Simona, řekl, že nynější člen Nejvyššího soudu je zdrženlivým kandidátem. „Když to zjednoduším, za zdrženlivého soudce je považován ten, který vychází z předpokladu, že tvůrcem práva je zvolený zákonodárce, jehož vůli se pak snaží v maximální možné míře respektovat,“ řekl prezident.
Takového kandidáta podle jeho slov dlouhodobě poptává část veřejnosti, která „ústavnímu soudu přisuzuje ambici stát se takzvanou třetí parlamentní stranou“. Simon odmítl před senátory kritiku svých mimosoudcovských aktivit. Podle něj jsou v souladu se zákonem.
Soudci by kvůli svému privilegovanému postavení měli jít absolutním vzorem, míní senátor Václav Láska (SEN 21). „To, co je pro mě rozhodující, je Simonův přístup k náhradě škody způsobené státem při výkonu veřejné moci,“ řekl senátor, který vyjádřil záporné stanovisko k volbě Simona.
Dát mu svůj hlas odmítli i předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) nebo senátor Marek Hilšer z klubu STAN. „Mě osobně jeho vysvětlení nepřesvědčilo, spíš mi připadalo jako obcházení ducha zákona,“ řekl Hilšer k Simonově obhajobě jeho mimosoudcovských aktivit, které prezentoval na senátních výborech.
Podporu Simonovi naopak vyjádřila senátorka Adéla Šípová (Piráti). Kandidáta nepovažuje za podnikatele, protože nabyla dojmu, že svou činnost provozuje z vlastního přesvědčení a nejde mu o zisk. „Chtěla bych předejít tomu, abychom obnažovali budoucí kandidáty víc, než je nutné. Protože tím odrazujeme kvalitní osobnosti,“ dodala senátorka.
První Pavlův neúspěch v Senátu
Zatímco předchozí prezident Miloš Zeman měl zejména v posledních letech svého mandátu – kdy v Senátu získaly převahu ODS, STAN a lidovci, zatímco ANO a levicové strany pozice téměř vyklidily – velké problémy prosadit jakéhokoli svého kandidáta, Petru Pavlovi se dosud dařilo.
Prošli mu Josef Baxa, Daniela Zemanová, Jan Wintr, Kateřina Ronovská, Veronika Křesťanová i Robert Fremr, i když ten se poté kandidatury vzdal. Na sedmý pokus již Pavel neuspěl.
Ve výborech již měli problém Baxa se Zemanovou, kteří nezískali podporu toho ústavně právního, ale lidskoprávní výbor s nimi probém neměl a bez problému prošli klíčovým hlasováním na plénu. Simonovu nominaci ale nepodpořil ani jeden výbor.
Po neúspěchu Simona musí hlava státu navrhnout na ústavního soudce někoho jiného. Prezidentská kancelář již v úterý oznámila, že další nominant bude z advokacie. Podle serveru Echo24 by kandidátkou mohla být Lucie Dolanská Bányaiová, která se specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo.
Teroristické útoky na Izrael
Senátoři se vedle toho podobně jako poslanci v minulém týdnu zabývali stanoviskem k útokům palestinského teroristického hnutí Hamás proti Izraeli a k situaci kolem Pásma Gazy. Fischer představil hlavní teze, na kterých se shodl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jedná se o podporu Izraelského práva na sebeobranu a zároveň respekt práva Palestinců na sebeurčení, ale podle výboru Hamás „tyto aspirace nereprezentuje“.
„Hamás nenabízí palestinskému lidu nic jiného než další teror a krveprolití. Pověřujeme předsedu Senátu, aby o tomto usnesení informoval předsedu vlády,“ prezentoval Fischer poslední dva body.
Senátoři jednání o stanovisku k teroristickým útokům hnutí Hamás nedokončili a budou v něm pokračovat po hlasování o kandidátovi na ústavního soudce Simonovi. Později mají projednat i násilnou rusifikaci dětí z Ukrajiny v důsledku ruské agrese a situaci arménské menšiny v Náhorním Karabachu.
Senát má na programu také novely zákonů o náhradním výživném nebo o zavedení on-line žádostí o důchod. Projednat má rovněž novely o podnikání na kapitálovém trhu, o zajištění majetku v trestním řízení, o osobních údajích vlastníků datových schránek a o využívání pozemků, které kraje a obce dostaly či dostanou od státu. Senátní výbory všechny tyto novely doporučily schválit beze změn.
Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy